Obecně je deckbuilding, neboli stavba balíku, jednou z nejdůležitějších součástí celé hry. Stavba balíku zabere někdy i celé hodiny a stavění není nikdy konec. Dokud se balík nevyzkouší přímo ve hře (hrách) můžeme jen odhadovat, jak bude hra vypadat. Následně se do balíku přidávají nebo naopak ubírají karty dle představy hráče. Tento proces se může opakovat i několikrát a většinou se tak i děje. Dokonalý balík neexistuje. Každý balík, ať sebelepší, jednou prostě prohraje.
Někteří hráči si stavbu balíku užívají, jiní ji nemají rádi. Teď už ale k věci. Proč je stavba balíku tak důležitá? I sebelepší hráč, který zná pravidla a všelijaké dobré finty nemůže hrát s balíkem, který nefunguje jako celek. Hráč totiž musí dopředu vědět jaká je jeho strategie a za hry pouze reagovat na soupeřovy karty. Hráč také musí být stoprocentně obeznámen s kartami, které jeho balík obsahuje. To proto, aby věděl co může očekávat a co hledat na hledací karty. Rovněž je dobré vědět, co má v balíku dvakrát či třikrát a může mu ještě přijít na ruku a tím nahradit kartu, kterou mu soupeř třeba během hry zahodí. To už záleží jen na hráči samotném.
Další radou je, že není tolik důležité, kolik balík obsahuje a drahých a silných karet. Pokud je v něm plno takových karet, které se však navzájem nedoplňují, tak může prohrát proti balíku, kde je těchto těžkotonážních karet jen pár, ale tvoří jistou strategii a navzájem spolupracují. Toto je jistá výhoda AGoTu. Ve formátu LCG navíc už žádné vzácné karty (Rare) nejsou a všechny karty jsou stejně dostupné, takže hráči nemají problém s tím, že někdo kdo si může dovolit utratit více peněz tak by měl ty lepší karty než ostatní hráči.
Základní pravidla pro stavbu každého balíku jsou následující. Plot deck, neboli balík zápletek, obsahuje 7 různých plot karet, pokud není stanoveno jinak například agendami nebo samotnými kartami, viz níže. Herní balík musí obsahovat minimálně 60 karet (opět až na výjimky), maximum pak není omezeno, jen platí pravidlo, že každý hráč si musí umět zamíchat svůj balík sám bez pomoci. Doporučuje se ale být co nejblíže 60 karet, aby jste měli trochu kontrolu nad tím co vám může přijít do ruky jelikož počet karet který si nabíráte každé kolo je omezen a vyhledávací efekty jsou spíše vzácné. Ve vašem balíku mohou být následující 4 druhy karet: charaktery, lokace, attachementy a eventy. V herním balíku pak musí být každá karta se shodným názvem maximálně třikrát. Je možné tedy používat karty se stejným názvem z různých edic (mající tak různé efekty) avšak dohromady jich nesmí být více jak tři kopie se stejným názvem.
Velmi důležité je tedy při stavbě balíku zohlednit několik kritérií. Nejdříve ze všeho si musíme vybrat jeden z šesti velkých rodů, kterými jsou: Stark, Lannister, Baratheon, Greyjoy, Martell a Targaryen. Každý z těchto rodů má své přednosti i nevýhody a pokud stále váháte, který z rodů chcete ve hře reprezentovat podívejte se na našich stránkách do sekce Představení rodů - to vám může pomoci se rozhodnout který z rodů je pro vás ten pravý.
Dále se obecně rozlišují dva typy balíků. Tzv. „rush“ (z angl. spěchat) a „kontrol“ (z angl. ovládat). Hlavní rozdílem mezi těmito balíky je způsob dosažení výhry, tedy zisk 15 power tokenů (kamenů moci). Balíky typu Rush se snaží nabrat 15 power co nejdříve, tak aby se soupeř nestihl pořádně rozjet. Takové hry můžou končit i v druhém či třetím plotu (zápletce). Pokud však ale tato strategie v průběhu hry selže a hráč nevyhraje kolem 5 plotu, tak se hra začíná obracet v jeho neprospěch. Typickým představitelem je například Baratheonská strategie power rush s mnoha charaktery, kteří mají renown. Oproti tomu balíky typu control nikam nespěchají. Jejich taktikou je nejdříve rozvinout základnu charakterů a lokací spolu s vysokým náběrem karet a až v pozdější fázi se snaží nashromáždit oněch 15 powerů (poté co protivníka tzv. uzamknou). Hry jsou většinou delší a vyžadují více soustředění a trpělivosti. Hráč však musí ze začátku překazit svými pletichami protihráčův rush, jinak pro něj může hra brzo skončit. Typickým představitelem je Martell, hry dvou Martellských hráčů jsou pak někdy velmi dlouhé, ale neméně zábavné. Poslední možností je kombinace rush/control, tedy jakýsi kompromis mezi již zmíněnými mechanikami. Takové balíky jsou flexibilnější a nabízí hráči plno možností. V praxi se většinou setkáváme nejčastěji s nějákými mixy spíše než s velmi vyhraněnou strategií.
Dalším kritériem pro stavbu balíku je možnost hraní tzv. Agendy. Agenda nabízí většinou nějakou výhodu vykoupenou jinou nevýhodou. Agendy také často nabízí hráči hrát jakési podtéma pro jeho velký rod jako např. Bratrstvo bez praporců lorda Berica, hordy Divokých za zdí, statečné muže Noční hlídky, Královskou gardu či Mistry z Citadely. Další z možností je hrát agendy z mechaniky Léto/Zima. Tyto mechaniky se navzájem ruší a tak každý hráč se snaží docílit, aby ve Westerosu zavládlo počasí (období), jaké on si přeje. V neposlední řadě bych ještě zmínil možnost využít Shadows agendu, která vyuřívá jednu z nejnovějších herních mechanik a to právě hraní karet přes oblast stínů.
No a teď když už jste se rozhodli jaký typ balíku by se vám líbil tak jak na to? Nejdříve si tedy vymyslete nějákou kombinaci co se vám líbí a co by mohla fungovat tak aby v balíku byly určitá komba a karty se navzájem doplňovali. Pak si zkuste vyskládat před sebe všechny karty které by se vám v daném balíku libili a a roztřidit je na Ploty (ty jsou velmi důležité a nezapomeňte na ně), Charaktery, Lokace, Attachmenty, a Eventy. Většinou před sebou budete mít hodně karet. To se teď budeme snažit zredukovat na oněch 60 karet + ploty (ty necháme k roztřídění většinou až na konec ale musíme na ně myslet i během stavění protože ovlivňují každokolovou mechaniku). Z 60 karet by měli tvořit zhruba polovinu karty charakterů, ty jsou základní osou balíku a bez nich mo hrát nejde. Jelikož každé kolo standartně dobíráte 2 karty tak by při rozumné míře náhody měl dojít průměrně jeden charakter. Dále cca 10-15 karet by měli tvořit lokace či karty tvořící příjem (produkující zlato). Zbývajících 15-20 karet pak připadá na efektové lokace, attachmenty a eventy.
Během utváření balíku dbejte na to, že unikátní charaktery mohou být ve hře pouze jednou a tak je zbytečné je dávat do balíku 3x pokud je opravdu nepotřebujete a netvoří základ vašeho balíku. Obecně se říká: unikátní charakter 3x když ho opravdu potřebuji, 2x když se do balíku hodí a 1x když je to dobrý charakter, ale hrát bez něj se obejdete. Oproti tomu neunikátní charaktery by měli bý v balíku spíše 3x, protože je lepší když během hry víte co vám může přijít než doufat že zrovna z těch 30 charakterů vám přijde ten jeden, který se zrovna teď hodí. Základní přijmové lokace má každý rod a je zde i několik neutrálních, volba je tak na vás, jen nezapomínejte že limitní lokace můžete vyložit jen jednu za kolo a tak je dobré je mít v rozumném poměru k ne-limitním. Efektové lokace, attachmenty a eventy pak dotváří strategii vašeho díla. Volit by jste měli uvážlivě, unikátní lokace a attachmenty jednou maximálně 2x spíše jednou pokud nejsou opět základem balíku a na druhé straně eventy opět 3x.
Vše, co je zde uvedeno, je však pouze příklad již osvědčených a hraných strategií a nikoho nenutím hrát podle tohoto systému. Balík musí být takový, aby se především líbil jeho vlastníkovi.
Tak hodně štěstí.
Edited by Rozy - 13.6. 2011